Stavba nového sarkofágu

Výstavba nového sarkofágu nad poškozeným čtvrtým blokem Černobylské jaderné elektrárny nabírá na obrátkách. Na vlastní oči se o tom přesvědčil zpravodaj Deutsche Welle Jevgenij Tejze.

Stavba připomíná mraveniště: ať se člověk podívá kamkoli, všude jsou dělníci a technika. Několik stovek stavbařů pracuje téměř non-stop – na dvě směny po deseti hodinách. Ukrajinci, Rusové, Ázerbajdžánci, Němci, Francouzi, Turci, Italové a Filipínci. V tomto rachotícím babylonu si všichni výborně rozumějí díky řeči posunků a gest. Na první pohled se tato obří stavba ničím neliší od podobných rozsáhlých projektů. Kdyby neměl každý člověk na krku dozimetr a odevšad nebyla vidět silueta sarkofágu nad čtvrtým blokem, která je neslavně proslulá na celém světě, mohli bychom se domnívat, že tu staví nějaký objekt pro Olympiádu v Soči.

Klenba nad sarkofágem, která byla postavena po havárii v roce 1986 a nese oficiální název „nový bezpečný kontejnment“ (hermetický ochranný kryt), vypadá jako obyčejná stavba, ale to je jen zdání. Tady je třeba mít se pořád na pozoru – kdykoli se může ozvat poplašný signál. Pro tento případ mají stavebníci při sobě respirátory.

To, že riziko radioaktivního zamoření v nejbližším okolí stále trvá, všem nedávno připomněla havárie. V únoru se jen několik set metrů od stavby zřítilo přibližně 600 čtverečních metrů střechy nad strojním sálem zdevastovaného energobloku. „Měli jsme štěstí, že bylo vlhko a nedošlo k velkému úniku prachu,“ říká jeden z šéfů projektu výstavby klenby Viktor Zalizeckij. „Kdyby se to stalo v létě, v horku, následky by byly o hodně horší.“

Pozor, radiace!

Úroveň radiace v okolí poškozeného reaktoru Černobylské JE je dnes stokrát menší, než v první dny po havárii. Radiační pozadí ovšem stejně stále překračuje normu záření, přípustnou pro člověka. Stavbaři proto pracují na tomto objektu pouze 15 dní do měsíce. Připravit stavební parcelu pro relativně bezpečnou práci nebylo vůbec jednoduché.

Na ploše o rozloze osmi fotbalových hřišť bylo nutné odstranit vrstvu země, znečištěnou radiací. Na určitých místech sahala až do hloubky čtyř metrů. Teď je montážní zóna nové klenby chráněna před zářením zpod země silnou betonovou deskou.

Největší riziko podstupují dělníci, kteří pracují bezprostředně pod zdmi starého sarkofágu. Na těchto místech se nemohou zdržovat déle než 2 až 3 hodiny. A právě tam se teď staví základy pro budoucí technologickou budovu i pro řídící a kontrolní středisko klenby, která zakryje starý sarkofág.

Úkol zní: získat čas

Po havárii na Černobylské JE v dubnu 1986 se objevovaly různé návrhy, co udělat s havarovaným čtvrtým blokem. „Jeden z nich byl vybudovat betonovou Cheopsovu pyramidu, další zase zapustit blok pod zem do hloubky několika kilometrů,“ vzpomíná německý inženýr Norbert Molitor. Je koordinátorem práce expertní skupiny, která pracovala na projektu kontejnmentu.

„Jenomže žádný z návrhů nevyhověl základnímu požadavku, na kterém jsem trval od samého počátku, a totiž že nový kryt musí splňovat kritéria skládek jaderného odpadu,“ vysvětluje Norbert Molitor. A dodává, že to znamená spolehlivou ochranu před radiací na stovky a tisíce let. Když ale žádná taková varianta nebyla nalezena, bylo rozhodnuto vybudovat dočasnou, i když poměrně dlouhodobou konstrukci krytu.

Životnost nového sarkofágu je propočítána na sto let. Za tu dobu, jak alespoň doufají politici a vědci, se podaří najít definitivní řešení problémů s radioaktivními odpady. Experti začali teprve nedávno připravovat projekt demontáže konstrukcí starého objektu s pracovním názvem „Kryt“, říká Viktor Zalizeckij. Jenomže kdo to zaplatí, to je zatím ve hvězdách. Zalizeckij se domnívá, že náklady ponese Ukrajina, a ne mezinárodní společenství.

Kde vzít peníze?

Norbert Molitor velice dobře ví, jak těžké bylo shánět peníze na likvidaci následků havárie Černobylské JE. Osobně organizoval dárcovské konference, kde se nakonec podařilo sehnat 980 milionů dolarů na výstavbu nové klenby nad starým sarkofágem.

Německý expert nechce spekulovat o tom, za jak dlouho se podaří černobylský problém vyřešit. „Vycházím z toho, že to bude stát daleko více, než tento nový bezpečný kontejnjment,“ domnívá se Molitor. Po roce 2015, kdy by měla být výstavba nového sarkofágu dokončena, čeká Ukrajinu další závažný problém a tím budou náklady na provoz nového gigantického objektu. Jakákoli předběžná dohoda se zahraničními sponzory o jejich financování zatím Kyjevu chybí.

Zdroj: Atomic-energy.ru