Černobyl ovlivnil i Československo. Zasáhl lesy, velká města a snížil i spotřebu mléka
31.08.2018 11:19
Jak moc se dá spojovat výskyt rakoviny s „legendárním“ pojmem Černobyl? A lze to vůbec dávat dohromady i po tolika letech? Havárie v jaderné elektrárně Černobyl na Ukrajině na dlouhá léta ovlivnila i Evropu a Rusko a dodnes se o ní mluví jako o možném zdroji vzniku různých onemocnění.
Píše se rok 1986, 24. dubna a je přesně 01:23 hodin. V tento moment se stalo něco, co nás navždy ovlivnilo, a jméno Černobyl se stalo známé po celém světě. V bývalém Sovětském svazu došlo k těžké havárii na 4. reaktoru jaderné elektrárny a důsledky radiace postihly rozsáhlou oblast.
Nulové informace a obrovská nedůvěra
Bezprostřední důsledky postihly zaměstnance, kterých v daný moment bylo v elektrárně zhruba 400. Jednatřicet lidí ihned nebo velmi brzy zemřelo, akutní nemoc z ozáření se týkala dalších 203 lidí. Navíc ještě došlo k evakuaci 116 000 lidí, kteří bydleli v nejbližším okruhu Černobylu.
Lidé byli zmateni především díky nedostatku informací, které plynuly z úřadů. Panovala nedůvěra a na všech schodech u domů a bytů ležely hadry, které sloužily k otírání. Dokonce ulicemi projížděly kropicí vozy, které splachovaly radioaktivní prach. Jaký vliv mají ale důsledky, nelze tak snadno říci. Nicméně existují podklady, které říkají, že v zasažených místech se úmrtnost zvedla až třikrát, výrazně se zvýšil výskyt leukémií a anémií, u dětí bylo zaznamenáno i větší onemocnění štítné žlázy.
Jak to vypadalo v Československu?
Ani tady informace neplynuly zcela jasně a upřímně. Ono je vlastně nebylo ani pořádně odkud brát, když Sovětský svaz dlouho prakticky o havárii mlčel. Celé neštěstí bylo považováno za běžnou poruchu a myšlenka, že jde o něco mnohem horšího, zůstávala v pozadí. Nejvíce sledovanými látkami z hlediska zdraví byly cesium a jod. Jod byl nebezpečný zhruba týden po havárií, ale cesium se svým poločasem rozpadu 30 let ovlivnilo lidstvo mnohem více. Šlo především o limity v potravinách - došlo mj. k určitým opatřením, která se týkala spotřeby ovčího nebo kravského mléka. Dle dostupných informací byla nejvíce postižena dvě města - Praha a Brno.
Záření působí na člověka doslova ničivě, větší množství negativně ovlivňuje mozek a vědomí, postižena je i trávicí soustava a nemocný umírá do několika hodin. Střední ozáření způsobuje vodnaté průjmy, zvracení a dehydrataci. Může dojít i k ledvinovému selhání. Nemocný nepřežívá většinou déle než dva týdny.
Důsledek? Zvýšený výskyt rakoviny i onemocnění štítné žlázy.
Už je to krátce přes třicet let, kdy je Černobyl spojován s důsledky nemocí, které se stále vyskytují. Onemocnění rakovinou a onemocnění štítné žlázy stále roste. Evropa byla zasažena, nejvíce se postižení týkalo Rakouska, Slovinska, Slovenska a Moldavska. Vlivem menších dávek radioaktivity může projevení onemocnění trvat déle, třeba i desítky let. Jde především právě o již zmiňované nádory, dále genetické mutace a další obtíže.
V současné době výsledky radioaktivity nejsou alarmující, nicméně určitě stojí za to vždy zvažovat, na jakých místech necháváme např. pást dobytek. Podobné riziko podstupující divočáci, kteří rozrývají půdu. Z rostlin to jsou hlavně houby, jež jsou schopny zadržovat cesium. Pro lidi to ale nemusí být nebezpečné, museli by totiž zkonzumovat velké množství hub, které by byly postiženy.
