Černobylská havárie postihla Bělorusko nejhůře ze všech zemí. Tato téměř 10 milionová země, která v současné době nevlastní žádnou jadernou elektrárnu (zatím), vnímá černobylskou havárií jako celonárodní katastrofu. Měla obrovský kulturní, zdravotní a sociálně-ekonomický dopad na celou zemi. Odhaduje se, že škody způsobené černobylskou havárií dosahují jenom v Bělorusku přibližně 235 miliard dolarů (4,6 biliónů Kč).

Černobylská jaderná elektrárna se nachází na Ukrajině, necelých 15 km jižně od běloruských hranic (mapa).
Kvůli této blízkosti a vlivem špatných povětrnostních podmínek, které panovali po černobylské havárii, dopadlo na území Běloruska téměř 70% veškerého radioaktivního spadu. Následkem toho bylo v Bělorusku evakuováno a přesídleno na 485 obcí a z toho 70 obcí bylo pohřbeno pod zem – potkalo je tedy stejný osud, jako ukrajinskou obec Kopači.

Mapa z roku 1996 ukazuje kontaminaci Ukrajiny, Běloruska a Ruska radioaktivním 137Cs. ( Zdroj: https://www.lib.utexas.edu/maps/belarus.html), prostřednictvím Wikimedia Commons

Kontaminace Běloruska cesiem-137 je tak rozsáhlé, že je s různou intenzitou (37 až 555 kBq/m2) kontaminováno přibližně 23% jeho území, na kterém dnes žije 2,1 miliónů obyvatel, včetně 700 tisíc dětí. To znamená, že každý pátý obyvatel Běloruska žije v zamořené oblasti. Nejvíce postižené jsou kraje Gomelský, Mohylevský a Brestský. Pro srovnání: stejně zamořené území jako v Bělorusku, je na 4,8 % Ukrajiny a 0,5 % území Ruska.

Nejvíce postižené jsou kraje Gomelský, Mohylevský a Brestský

V prvním období po havárii bylo zjištěno, že prakticky celé území Běloruska je kontaminováno jódem-131. Ten byl také jedním z hlavních příčin pozdějšího zvýšeného výskytu rakoviny štítné žlázy a to zejména u dětí a mládeže. Ve srovnání s obdobím před havárií a po ní, bylo od roku 1990 registrováno v závislosti na různých věkových skupinách 2,5 – 7 krát větší výskyt rakoviny štítné žlázy, než před havárií.

Běloruská státní vlajka

Také dnes, především v nejvíce kontaminovaných oblastech Běloruska, ve kterých žije kolem 1,1 miliónu obyvatel (Gomelský a Mohylevský region) je zaznamenán zvýšený výskyt vrozených vad, různých typů rakovin, onemocnění nervového a endokrinního systému apod., což má za následek i zvýšenou úmrtnost. Z tohoto důvodu Běloruská vláda zavedla program na sledování zdravotního stavu obyvatel žijících právě v těchto oblastech. Lékařská vyšetření mají za úkol monitorovat zdravotní stav u rizikových skupin, detekovat onemocnění v raném stádiu nemoci a zavádí preventivní ochranu. Navíc je pod zvláštní ochranou více než půl miliónu lidí, včetně 260 tisíc dětí.

V roce 2011 bylo na léčbu a rehabilitaci postiženého obyvatelstva přiděleno běloruskou vládou 162,8 miliard běloruských rublů (323 miliónů Kč) (zdroj: Ministerstvo pro mimořádné situace Běloruské republiky )

V roce 1997 navštívil Bělorusko americký fotograf Paul Fusco. Strávil zde dva měsíce, během kterých dokumentoval život dětí postižených černobylskou havárií. V léčebně Noviki, na předměstí hlavního města Minsku, vytvořil mnoho silně emotivních fotografií. V letech 1999 a 2000 se pak do Běloruska ještě vrátil. Více o jeho cestě si můžete přečíst i na portálu iDnes.cz v článku: Pokroucená tvář umírající Bělorusky se stala mementem Černobylu.
Z českých novinářů a fotografů navštívil Bělorusko a jeho zónu například i Václav Vašků.

Zdroj informací:

https://www.chernobyl.gov.by
https://cs.wikipedia.org/…

Zdroj: https://chernobylzone.cz/belorusko-obet-jaderne-havarie/