Tip na výlet jen pro drsné: za sto dolarů do Černobylu

10.02.2012 12:07

Foto: Václav Vašků

Ještě před pár lety se do ukrajinského Černobylu jezdilo dívat jen několik odvážlivců, kteří neměli strach z ozáření. V posledních letech se tam organizují zájezdy a prohlídku je možné absolvovat dokonce ve třech různých jazycích.

Jedeme s rusky mluvící skupinou, jelikož anglické se organizují až od vyššího počtu zájemců a ukrajinská jezdí v jiné dny. V minibusu s námi sedí kromě Rusů a Ukrajinců také tři japonští turisté, dva Francouzi a jeden Španěl. Detailní informace o katastrofě se člověk dočte v průvodci nebo na internetu. Ale elementární znalost ruštiny je při takovém výletu nemalou výhodou.

Opuštěné město připomíná sci-fi

V oblasti dnes žije vysoká zvěř, divoká prasata a vodní nádrže jsou plné ryb. Ve vzdálenosti deset kilometrů a více (tzv. vnější prostor) žije kolem tisíce lidí, kteří se po katastrofě vrátili do svých domovů. Do vnitřního prostoru, tedy do vzdálenosti menší než deset kilometrů, mají přístup pouze exkurze a osoby pracující pro elektrárnu. Naše další zastávka bude jen 100 metrů od místa exploze.

Projíždíme areálem elektrárny a scenérie působí jako záběry ze sci-fi filmu. Rezavé stožáry, popraskané potrubí, nehybně stojící jeřáby a betonové plochy bez života. Blízko reaktoru je však živo. Je zde několik dalších turistů z jiných agentur. Každý chce vidět havarovaný blok elektrárny, který byl uzavřen a zakonzervován do železobetonového sarkofágu. Naměřená hodnota na dozimetru ukazuje 4,22 µSv/hod.

U parkoviště je vztyčený pomník k dvacátému výročí konstrukce sarkofágu aq patří těm, kdo zachránili svět před nukleární pohromou. Když se člověk porozhlédne po okolí, uvidí spoustu nových či opravených budov. Slouží současným pracovníkům elektrárny. Pod sarkofágem je také vybudován chladicí systém, který odvádí zbytkové teplo. To vše je ukryto před zraky turistů, a tak celé místo působí víceméně sterilně. Člověk si tu snad ani neuvědomuje velikost katastrofy. Oproti tomu přilehlé městečko Pripjať nahání až husí kůži.

Pripjať, slovo jak z dětské říkanky

Vjezd do města opět střeží vojenská hlídka. Pripjati vévodí Leninův prospekt, který vás zavede až na hlavní náměstí. V době havárie žilo ve městě okolo 50 tisíc obyvatel. Všichni byli evakuováni, a tak na mnoha místech zůstaly osobní věci tak, jak je lidé opustili – nedotčené zboží ve výlohách či plně zařízené byty.

Dnešní pozorovatel však uvidí jen málo těchto předmětů. I přes zákaz vlády se černobylská katastrofa stala prostředkem k obchodu. Mnoho předmětů bylo přemístěno nebo rozbito. A tak současná Pripjať působí nejen opuštěně, ale i zchátrale a poničeně.

Teprve při výkladu průvodce si člověk uvědomí, že ve své době patřila Pripjať k výstavním skříním Sovětského svazu. Náměstí, na kterém byl hotel, kulturní centrum a obchodní dům, dominovala socha Lenina. Město disponovalo kompletní infrastrukturou: nemocnice, úřady, školy, obchody, zábavní zařízení. Pohled na rozpadající se betonová monstra, stromy a keře rostoucí z chodníku a rezivějící hesla volající po lepších zítřcích působí značně depresivně. Je to takový zanedbaný skanzen komunismu.

Zdroj/celý článek :http://cestovani.idnes.cz/cernobyl-vylet-jako-na-kokorin-dzl-/ig_zkusenosti.aspx?c=A120208_205512_igsvet_skr#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=iglobe&utm_content=main